O lásce my lidé hovoříme téměř denně, užíváme tento termín v různých podobách a ve vztahu k různým podnětům. Přitom nejdůležitější formou tohoto citu je právě sebeláska, tedy láska k sobě samému. Co to ale vlastně znamená a co to všechno obnáší?

Základní pravidla sebelásky:
1.       Přijměte sami sebe takového, jaký jste.
Přestože by každý normální člověk mohl namítnout, že to ale přece není možné, protože …, toto pravidlo je ze všech nejdůležitější. Tolerance vůči sobě, vůči své osobnosti, svému tělu, svým vlastnostem, svým zvykům a samozřejmě i chybám. Nikdo není dokonalý, nechtějme to po nikom, a především to nechtějme sami po sobě.
2.       Poznejte se.
Nikdy není pozdě na to, začít se zajímat sám o sebe a o své vnitřní pochody. Proč se mi nelíbí, když se mnou manžel nemluví o své práci? Proč mě minule urazilo, co prohlásila kolegyně na můj účet? Co si vlastně myslím, o čem sním a co si přeji? Není nadto, pohroužit se čas od času do svého nitra a hledat odpovědi na otázky o sobě. O svém chování, o svých pocitech a reakcích. Kdo jiný by nám na ně měl odpovědět, než my sami? Jedná se o celoživotní proces, nečekejme tedy, že jej docílíme přes noc.
3.       Odpusťte si.
Již bylo zmíněno, jak moc pro náš vztah k sobě důležitá tolerance a úvaha o sobě jako o jednotné entitě, která zkrátka je jaká je. Stejně tak je důležité, v návaznosti na toto přijetí, umět si odpustit všechny minulé skutky, které považujeme za chyby – všechna selhání, všechny přešlapy, všechny nedomyšlená jednání, která nám způsobila nějakou ztrátu nebo újmu na zdraví (našem či někoho jiného). Odpuštění je hrdinským činem a měli bychom být sami sobě hrdinou. Není zdravé dusit v sobě staré vyhaslé emoce ve formě výčitek.

4.       Rozvíjejte se.
Proces poznávání sebe sama je velmi důležitý, avšak stejně důležité je uvědomit si, že takoví, jací jsme dnes, nemusíme být nutně za měsíc. Lidé se neustále mění. Dovolme si se měnit, rozvíjet se, růst. Podporujme sami sebe v uvědomění různých skutečností, ve změně názoru. Pokud k takovému převratu dojde, stůjme si za touto změnou – kdo jiný by ji měl lépe obhájit, než my – ne před druhými, ale sami před sebou.