Chránit při práci svoje zdraví by mělo být prioritou každého bez ohledu na to, jaké činnosti se věnuje. Zvýšenou opatrnost a bezpečnost pak musí dodržovat především ti, kdo pracují nad tzv. volnou hloubkou nebo se pohybují ve výškách .

Místa ve výšce nebo nad hloubkou jsou ta, která se nachází nejen nad vodní plochou, ale také nad látkami, které mohou být životu nebezpečné a místa nacházející se více jak jeden a půl metru nad okolním pevným povrchem, a to včetně přístupových cest nebo silnic.
Vždy, za každé situace, by měla být zajištěna ochrana před případným pádem, uklouznutím či jinou nehodou, a to přijetím různých opatření. Zajištěny by měly být především konstrukce, a to různými ochrannými prvky jako je zábradlí, zakrytí kritických míst, umístění sítí apod. Konkrétní osoba by při výkonu své práce měla mít ochranné pomůcky. V úvahu by se také mělo brát počasí, tedy silný vítr, tuhý mráz nebo tropická horka, která mohou být nepřímou příčinou nehody.
Pokud se týká jakýchkoliv děr v podlaze či v terénu nad dvě stě padesát centimetrů, musí být na nich položeny poklopy. Při práci na žebřících (nad pět metrů) jsou vyžadovány pracovní prostředky zajišťující přiměřenou ochranu.

Každý, kdo vykonává práci ať ve výšce nebo nad hloubkou, by měl dodržovat zásady bezpečnosti a všechna pravidla, která s tím souvisí, při sebemenší pochybnosti o bezpečnosti, by měl práce nechat a vzniklé překážky oznámit svému přímému nadřízenému.
Zdravotní stav pracovníka, provádějící výkon práce v těchto nestandardních podmínkách, by měl být dobrý a měl by také mít potřebnou kvalifikaci. O zdravotní způsobilosti rozhoduje lékař a prohlídka by se měla uskutečnit jednou za čtyři roky, u osob starších padesáti let po dvou letech. Kromě toho by měl každý zaměstnance absolvovat školení.