Podíváme-li se na https://www.databazeknih.cz/knihy/zoufale-manzelky-za-zavrenymi-dvermi-55543 mapu světa, hravě si odvodíme, že jsme si my Češi sotva mohli vybrat strategicky lepší místo. Nenacházíme se v žádné nehostinné končině a nejsme ani obklopeni zoufale si stojícími rozvojovými zeměmi, naopak jsme na docela atraktivním místě, a tak by se dalo předpokládat, že se u nás bude ve všem dařit, že se povede vše, na co jenom sáhneme. A dlužno podotknout, že tu takové na svou dobu úspěšné časy i byly. Ale rozhodně jich nebylo tolik, kolik jich mohlo být.
Ze své pozice jsme mohli prakticky vždy ekonomicky profitovat. Jistě, s výjimkou světových válek, kdy se ale nedařilo nejen nám, ale ani dalším zemím. Ale nejednou tomu tak nebylo. A nic si nezastírejme – obvykle jsme si za to mohli sami.
Po svém vzniku jsme byli tou nejvyspělejší částí rozpadlého Rakouska-Uherska a kdekdo nám mohl naši životní úroveň závidět, a po druhé světové válce, byť bylo nedobře, nebylo zase až tak zle, jak mohlo být a jak bylo i u našich sousedů. Ale pak se nám k moci prodrali soudruzi, a jak víme a leckdo z našinců ještě i zažil, šlo to s námi od deseti k pěti. Přesně v duchu onoho zesměšnění hesla ‚Ameriky balancuje nad propastí‘ dovětkem ‚Dohnat a předehnat Ameriku‘. Kam jsme to dotáhli, než přišel listopad roku 1989, to už pamatujeme mnozí.
A potom? Potom jsme se prý stali hvězdami v rámci transformující se východní Evropy, a mohli jsme na sebe snad být zase aspoň trochu hrdí, byť jsme byli pouze oněmi známými jednookými, co jsou mezi slepými králi. Ale jakmile došly státní příjmy z privatizace, začal proces, kterým se zrovna pyšnit nemůžeme.
Zkrátka a dobře, chudák česká ekonomika. Stali jsme se pouhou montovnou Evropy, z pohledu kvality potravin prý druhořadými Evropany, se svými příjmy můžeme stále ještě pošilhávat se závistí po našich západních sousedech. A díky státnímu dluhu, který nám notně narostl, a díky koronavirové pandemii a politice našich vlád (kdo ví, co z toho bylo horší), jsme tam, kde jsme.
Sami si odpovězte, kde jsme.
