Na horách se více než kde jinde exponujeme v nebezpečných oblastech. Pakliže se ještě k tomu pohybujeme ve volném terénu, je nebezpečí zvýšeno komplikovaným způsobem záchrany a pomoci. Pokud mám problém v okamžiku zhoršených povětrnostních podmínek, pomoc se k nám tak rychle nedostane. Proto je nutné s nebezpečím počítat a problémům předcházet.

V zimním období je největším potenciálním rizikem nebezpečí lavin. Nenechte se mýlit. Laviny a lavinky se sesouvají v každém pohoří. Záleží na skladbě sněhových vrstev. Pokud se pod tvrdou, kompaktní vrchní vrstvou sněhu vytvoří ze sněhu vrstva sypkého sněhu, je to jako byste položili kuchyňské prkénko na pár kuliček z ložiska. Stačí nepatrný impuls a desková lavina se utrhne.

Proto při vstupu na potenciálně nebezpečné sněhové pole uděláme dostatečně hlubokou lavinovou sondu. Ta nám odhalí, zda je svah bezpečný. I v případě že se přesvědčíme o bezpečnosti svahu si zapneme tzv. „Pípáky“. Pepps je přístroj, který vysílá neustále impulsy. Zasypaného lavinou se druhým takovým přístrojem, přepnutým na příjem podaří poměrně velice rychle lokalizovat. A rychlost je při lavinovém neštěstí ta nejdůležitější veličina. I když samozřejmě existují výjimky, všeobecně se udává délka času přežití v lavině v délce 15 minut. A to bez ohledu na zranění. 

Kromě lavinových přístrojů nevcházíme do lavinového terénu bez lopatky a lavinové sondy. Sonda se bude hodit pro potvrzení přítomnosti zasypaného a odhadnutí hloubky zasypání. A na co je lopata je asi zbytečné popisovat.
Do lyžařského dobrodružství se ve volném terénu nepouštíme bez chrániče páteře a speciální přilby. Tyto dvě pomůcky výrazně zvyšují šanci na přežití pádů a snižují riziko zranění třeba o skály či jiné pevné překážky. Samozřejmostí vybavení je také lékárnička, hliníková folie na zabalení postiženého a mobilní telefon. Vždy si do telefonu uložte číslo na oblastní horskou službu.